Jiřičky vyrazily na noční pochod se strašidly

V sobotu 5. listopadu okolo půl čtvrté jsme se sešly na začátku cyklostezky, která vede z Lanškrouna do Sázavy. Tentokrát jsme výpravu pojaly trochu netradičně a rozhodly se jít na Noční pochod s lampiony.

Cestou na fotbalové hřiště v Sázavě, kde byl start, jsme si stihly zahrát různé hry, jako jsou třeba ninjové nebo kontakt. Start pochodu byl průběžný od půl páté. My ale vyrazily až kolem 17. hodiny, jelikož nás zlákala venkovní posilovna. Holky si hned musely vyzkoušet všechny možné cviky.

Na začátku trasy byla cesta vcelku příjemná. Tedy až na to, že těm, které poctivě nesly lampiony (nebo lucerny) s klasickou čajovou svíčkou, pořád zhasínaly kvůli větru. Po chvíli chůze do kopce jsme začaly potkávat pohádkové postavy a strašidla. Myslím, že v porovnání s ostatními účastníky, kteří ječeli, jsme byly opravdu statečné. Nevylekaly nás čarodějnice, loupežníci, ani Lucifer s čerty. Za naši odvahu jsme občas dostaly i nějakou sladkost. Během zastávky u perníkové chaloupky jsme se doslechly, že letos nejspíš bude rekordní účast. Jestli to nakonec byla pravda, nevíme. Ale podle toho, že na nás v půli trasy nezbyl guláš, soudíme že ano. Po této zprávě jsme šly co nejrychleji do cíle, aby na nás vyšly alespoň buřty. Chvílemi nám to dost komplikovalo bláto, které bylo úplně všude.

Rychlochůze s občasným popobíháním se nám vyplatila. Opékání se dočkali všichni (to už nemluvím o lidech, kteří přišli deset minut po nás), kteří o to stáli. Zároveň jsme se trochu ohřály u ohně. Po chvíli, co jsme dojedly, si pro holky začali jezdit rodiče a minutu před půl osmou zbyly na parkovišti už jen vedoucí.

I přes to, že naše boty byly celé obalené bahnem a nešly nám složit namoklé lampiony, se nám výprava vydařila a moc jsme si ji společně užily.