Výprava 31. oddílů skautů do Olomouce

Podzimní výpravě, na kterou se vydali skauti bohužel nepřálo počasí, přesto si prohlédli alespoň centrum Olomouce. Sraz jsme měli v 17:00 v pátek. Zahájili jsme pár minut po- a poté jsme ještě poměrně dlouhou dobu čekali na Honzu B. , který nakonec nedorazil.Zkoukli jsme tedy kdo se dostavil – Dave, Dominik, Kutil(já), Daniel, Houska, Vašek a Péťa. Náhle přiběhl Tomáš s Tlampačem a řekli nám, že pokud nechceme k cíli dojít v 10 hodin večer, tak bychom měli vyjít. Pohotově jsme sbalili batohy a šli směrem na Albrechtice. Šli jsme a šli a Dave nám pro zpříjemnění cesty položil otázku:,,Co je to faktoriál(z?) deseti?? S touto otázkou jsme si předlouhou dobu lámali hlavu, až se nám ji za pomoci otázek ,,Je to menší než??? A podobných ,podařilo vyřešit. Tuším, že to bylo 3 628 800. Mezitím Dominik pokládal otázku co je to Německý výraz ?Der henker.?Znamená to kat. Někde v místech Motorestu Albrechtice nás dohnal Tom a šel s námi dále. Šlapali jsme do vysokého kopce po ne-zrovna kvalitní silničce a dostali jsme se do druhé zatáčky zespoda??pravotočivá. Šli jsme tedy po té mírně stoupající dlouhé rovince vzhůru a naše cesta vedla za nosem-tedy rovně.Došlapali jsme ke hnoji.Za tu chvíli co jsme se tam odtuď dívali na západ slunce s nádechem červené barvy, projela otvorem v betonové zdi okolo hnoje 2 auta.Béžový Favorit s polepy a stříbrná Octavia. jsme sešli asi 500 metrů směrem dolů po stěrkovité cestě a tam nás rozdělili na týmy. DAVE——————-Vašek,Dan,Péťa DOMINIK————–Kutil,Houska Poté nám řekli cíl-Kopretinová louka-a čas kdy tam musíme dojít?..do 20:30 H. Vydali jsme se tedy s mapami odděleně na strastiplnou cestu. Cesta ?mého? týmu vedla správně až do místa, kde se zelená turistická trasa na Lázek pod více než pravým úhlem stáčí doleva.Tam jsem rozhodl, že odbočíme vpravo.To by ještě bylo dobře.Jenže poté jsem se jaksi ztratil a měli jsme pouze domnění kde jsme? ?nic víc! Po velmi dlouhé době lezení do vysokých kopců, chůzí mokrou trávou a po nesmírně rozoraném poli jsme unavení došli k prasečáku.Od něj jsme po asfaltové silnici pokračovali až k místu kde byl na táboře slibový oheň. Od tohoto místa jsme si vytyčili správnou cestu až ke srubu na Kopretinové louce. Tam čekal Vojta,Jiří,Tlampač,Tom a druhá skupina, jež se tam dostala zhruba 15 – 30+ minut před námi. Tam byla skvělá večeře- smažený sýr a hrachová polévka. Spát jsme šli vcelku brzy, protože druhý den jsme vstávali v 5hodin +/- 30 minut??po vzbuzení jsme rychle šli ze srubu a spěchali na vlak. Vlak jsme stihli poměrně bezproblémově a jeli jsme s ním až do Olomouce. Po příjezdu do Olomouce jsme zřeli, že v Olomouci prší, hodně prší. Nějakou chvíli jsme čekali na tramvajové zastávce před nádražím dokud se déšť neuklidní. Mírně se uklidnil. Pokračovali jsme tedy prohlídkou Olomouckých krás. Dostali jsme se do katedrály sv.Václava,kde Tom pomáhal nést rakev. Také jsme byli v jednom Kostele, jehož jméno si už nepamatuji, a nakonec jsme zhlédli Orloj. Na náměstí si někteří Koupili jídlo a šlo se na tramvajovou zastávku. Od ní se jelo šalinou až na nádraží. Na nádraží Jsme čekali zhruba 1,5 hodiny a mezitím nás přišel pozdravit Méďa. Z nádraží jsme se vlakem kodrcali až do Rudoltic a z Rudoltic do Lanškrouna. Došli jsme do klubovny,udělali čaj,sehráli turnaj ve stolním tenisu, uklidili a kolem 19:00 jsme se rozešli.